Říjen 2010

Me, myself and depression .

22. října 2010 v 18:40 | Ms.Bluberry |  The way I am.


Nemoc, výkyvy nálad, hormonální nerovnováha . Pomoc! Už jsem fakt ze všeho na dně . .
Sedět mě nebaví, ležet mě nebaví, chodit mě nebaví . . žít mě vlastně taky nebaví. 
Stále se o něco snažit a zároveň nevědět o co a proč! 
Ulevovat si pomocí blogu je opravdu k uzoufání, ale už tím nebudu zatěžovat druhé. . nemá to totiž smysl. 
Dneska bych měla jít  s kámoškou posedět do našeho clubu. Neviděla jsem ji snad 100 let, ale já jsem tak vyčerpaná, unavená, zničená a znuděná, že se na to ani nevzmůžu . . 

Co to semnou je? 
b vn

Co bude dál?

9. října 2010 v 21:05 | Ms.Bluberry |  The way I am.

kkkk
Bylo to zvláštní. Ne, že bych se necítila uvolněně, ale ta podivná napjatost tam občas byla. Bohužel..

Ano, byla jsem s ním zase venku. Asi po 2 měsících.
Proběhla výměna názorů, proběhly tajemné řeči, proběhlo toho spousta. 

Měla jsem na chvíli pocit, že zase k němu něco cítím, ale když mi dnes napsal, vše to zmizelo. Nechtěla jsem, aby mi psal. Ukázal, že to pro něho něco znamenalo a toho já se opět zalekla. Copak nemůžu být normální? Nechci HO! Už tolikrát jsem se zklamala..v něm. NE!
Je mi to tak líto...všecko!

Hledám v sobě talent. Nerušit!:)

4. října 2010 v 19:18 | Ms.Bluberry |  The way I am.

tutttt
"Fakt se snažím?!" tahle věta mi zní v hlavě snad 24 hodin denně.
Každý den se krůček po krůčku hrnu do přípravy maturity. Už jsem dokonce dočetla jednu povinnou knihu, sestavila jsem osnovu pro seminární práci a ještě bych se teda měla podívat na tu slavnou angličtinu. 

Dnes se to tak nějak povedlo. Tělocvik mě kupodivu bavil, i když jsem byla zničená jako to tele, tak jsem pořád makala. Mám ze sebe radost. Pár cviků na břicho a snad ten špek do Vánoc shodím!:D:)
Ty prázdniny dají člověku zabrat. To mi věřte!:D 
JO! A chtěla bych notebook, nejlépe ten jablíčkovej. Apple♥. Už když jsem byla menší, vždycky jsem záviděla lidem ve filmech, jak si vytáhli jejich jablíčkové laptopy a už to jelo. Není nejlevnější a možná ani ne nejlepší, ale mně se prostě LÍBÍ! :)
A taky by se šikl do školy. Teď přeci jen musím více pracovat. Tak třeba když budu hodná, Ježíšek se slituje:D 

Mám šílený strach z toho, co se teď bude dít. Ve škole a celkově v mém životě. No, nějak to přeci vždycky dopadne! :)

SCHOOL SUCKS a můj život pomalu taky.

3. října 2010 v 15:19 | Ms.Bluberry |  The way I am.

bfg
Mně to prostě NEJDE. Ani nevím, kde začít. Ale ta maturita mě začíná pomalu dost srát. 
30-stránkové seminárky ze stupidních témat a jako co? Ani nevím, jak začít, kde začít. Neznám osnovu, nevím, jaké knihy si koupit. Jsem prostě v háji zeleným. A to dost! 

Dnes jsem se snažila napsat alespoň ten slavný esej do angličtiny, tak snad mi to k něčemu bylo a dostanu dobrou známku. Jak se znám, tak zase tam bude kopa zbytečných chyb, kterých jsem si nevšimla. 
Taky jsem hledala nějaké informace pro moji prezentaci, samozřejmě bez úspěchu. Skoro nikde nic není. FÁKT SUPER!
Nejradši bych si fakt někam vyjela a nevrátila se. Nevím proč, ale přijde mi zbytečný mít českou maturitu, přijde mi zbytečný se něco učit, když stejně to za pár dnů zapomenu.
Hlavně už to nějak dokopat do konce..jenže. Výška je nezbytná. Výška, na kterou se stejně nedostanu. Mí rodičové mě vidí jako nějakou vysoce postavenou osobu. Ale já? Já na to nemám. Necítím se být chytrá, vzdělaná nebo nedejbože inteligentní. Jsem průměrná a průměrní lidé musí mít průměrný plat a průměrné postavení. TEČKA.