Don't want to be popular, hon.

28. května 2011 v 23:46 | Sweet naive |  The way I am.
A zase jsem se vrátila. Sweet naive is back!

Vlastně bych si měla zase zoufat nad svým životem, ale to dnes neudělám. To hledíte, co? Je skoro půlnoc a já nachlazená ležím v posteli se svým laptopem a přemýšlím, co jsem vlastně zač. Přemýšlím nad tím, co jsem za 4 roky celé střední školy (ne)dokázala. Mám za sebou úspěšně ústní maturitní zkoušku, dostala jsem se na univerzitu, na kterou jsem si sice až tak jít nepřála, ale člověku nezbývá než se podrobit tomu, co je. Vždycky to tak bude - alespoň pro mě.
Měla jsem vysoké cíle, vysoké nároky na svůj pomaturitní život. Bohužel někdy naše sny nevychází podle zarytých pedstav. Nedostala jsem se na univerzity, které jsem považovala za svůj životní cíl. Ale věřím, že i můj život má předurčenou nějakou cestou, kterou se vydá. Musí mít.

Teď mi vyvstává před očima jedno velké slovo: LÁSKA. Lásku jsem za poslední půl rok bohužel nepoznala. Začali o mně kolovat nějaké fámy, ale víte co? Člověk má žít, tak jak to skutečně cítí. Přetvářka a faleš nejsou mí přátelé, ačkoliv by si to asi mnozí lidé přáli. Láska není jen partnerský vztah dvou lidí, kteří se milují. Je to láska k rodině, k sourozencům, k přátelům, k přírodě či k Bohu. Každý vidí lásku v něčem jiném. Láska je všude kolem nás a nezáleží na tom, zda-li někdo jiný takovou lásku neakceptuje.
Někdy je lepší žít s pocitem, že vás miluje celá rodina a máte se ke komu vracet, když je vám smutno a úzko, než s pocitem zhrzené milenky, která si myslela, že lásku jí dokáže poskytnout jen její nevěrný partner.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 29. května 2011 v 9:55 | Reagovat

Vítej zpět!
Já věřím v osud; na té univerzitě budeš určitě spokojená ;).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama